Sexuální frustrace

Je jen velmi málo lidí, jestli vůbec někdo, kdo se s pocitem sexuální frustrace ve svém životě nesetkal. Pocit jakékoliv frustrace vzniká, když našesexuální frustrace myšlení a naše niterné pocity začnou být velmi rozdílné. Lépe řečeno, když svým myšlením začneme útočit na svou přirozenost, a tím ji potlačujeme a ničíme.

U sexuální frustrace je to o to horší, že naše sexuální energie je naší životní energií a naše sexualita je velice mocná síla. Potlačuje-li tedy naše mysl naši přirozenou sexualitu, neodehrává se v nás už jen nějaký malý konflikt, ale skutečná válka. Válka mezi egem – pravidly, které nás společnost naučila a životem, který v nás chce žít.

Obě strany, které se této války účastní, mají obrovskou sílu. Ego chce a má schopnost ničit vše, co nepochází z něj samotného. Sexualita je síla samotného života, je naší životní energií.  Konflikt těchto dvou sil je vyčerpávající a vyvolává v nás sexuální frustraci. Někdy vyhrává ego, jindy naše animální sexuální chování.   

Sexuální frustrace – když vyhrává egosexuální frustrace

Ať už pocházíme z jakékoliv rodiny a z jakékoliv civilizované kultury, jsme muž nebo žena, náš pohled na lidskou sexualitu je pokřiven. Přes dva tisíce let nás společnost učí, že zabývat se vlastní sexualitou a svými sexuálními potřebami je hřích. Tento zápis máme hluboko ve svých genech, a proto se sexuální frustrace stala naší součástí.

Zabývat se svou vlastní sexualitou znamená zabývat se svou osobní svobodou. Přesvědčíte-li člověka, že jeho základní přirozenost – jeho sexualita je něco špinavého a špatného, zbavíte ho tím velmi jednoduše i jeho osobní svobody. Vyvolání sexuální frustrace je dokonalým nástrojem k ovládání lidí.

Společnost nám nabídla náhražkou za sexualitu společenský úspěch. A my, respektive naše ego, tomu uvěřilo. I v dnešní době, kdy pornografické časopisy lemují výlohy trafik, je pro nás naše vlastní sexualita velké tabu. Možná známe mnohem lépe anatomii ženských i mužských pohlavních orgánů, ale sexuální frustrace nás to nezbavuje.

Přední politici se tváří jako alfa-samci, přestože jejich hnací silou není boj o přežití, ale síla jejich ega. Muži, kteří se odvážili zůstat v kontaktu se svou životní energií – se svou sexualitou, jsou často velmi zmatení, proč je společnost nebere vážně. Sexuální frustraci, kterou prožívají, řeší buďto potlačením své sexuality nebo promiskuitou.

Ego, které začne člověka ovládat, ho odpojí od skutečného života. Například už zmíněný přední politik se natolik ukájí velikostí svého ega, že ho sex přestane zajímat. Nebo naopak využívá svého postavení k naplňování svých sexuálních potřeb. Ale věřte, že i takového muže přepadne ve chvílích samoty sexuální frustrace.

Sexuální frustrace žen je zřetelnější než sexuální frustrace mužů. Ženy ji často řeší tím, že se své sexuality vzdají a svou lásku, která je podstatou jejich sexuality, realizují jiným způsobem. Například se často nezdravě upínají na lásku ke svým dětem, obzvláště ke svým synům, kteří jsou bezpečnými nositeli mužské energie.

Ženy také často prožívání své sexuality nahradí úspěchem v kariéře, kde jsou mužům rovnocennými partnerkami. Jejich ego je přesvědčí, že jsou ženami, kterých si muži váží. To je pravda, muži je v práci uznávají jako ostatní partnery, tedy jako muže. Ani takovým způsobem se nakonec ženě sexuální sexuální frustracefrustrace nevyhne.

Úkolem sexuality je totiž vedle rozmnožování, které v současné době přestalo být prvořadé, hledání lásky. Ať už jsme se sexu vzdali nebo ho máme nadbytek, pokud skrze něj nenacházíme lásku, vždy se nakonec dostaví sexuální frustrace. Potlačením pravdivé sexuality se ženy odnaučily lásku otevřeně dávat a muži přestali lásku hledat. 

Naše ego nás může přesvědčit, že přirozená sexualita je pro nás nízkým pudem, nehodným naší důstojnosti. Můžeme své ego také posílit tím, že ze sebe uděláme sexuálního boha/bohyni a sex pouze konzumujeme. Ale ani jedno z tohoto egoistického chování nás nemůže naplnit láskou, a proto se sexuální frustrace vždy dostaví.

Nejběžnějším projevem sexuální frustrace z potlačování sexuální energie jsou výbuchy nezvladatelné agresivity mužů a nezvladatelné emoční výbuchy žen. Energie se neztratí, jen změní svou formu a nakonec se stejně ukáže v plné síle. Ego nás přesvědčí, že viníci jsou ti druzí, kteří nám nějak ubližují, a my máme na své chování právo.

Sexuální frustrace – když vyhrává animální pud

Představte si nafukovací balónek, který naplňujete vzduchem tak dlouho až praskne. Tím působíte proti jeho danosti – přirozenosti. Následkem je nekontrolovaná rychlá exploze stlačeného vzduchu.  Vy jste ale chtěli velký balónek, ne jeho destrukci. Sexuální frustrace přichází ze stejných důvodů – z potlačení velkého množství energie.sexuální frustrace

Sice v tom také hraje velkou roli ego, tedy naše naučené chování, ale ne v tom smyslu, že bychom ho chtěli posilovat. Jen se snažíme být společensky přijatelnými. Společnost si přece žádá, abychom nepodléhali svým nízkým sexuálním pudům. Naše sexuální frustrace je pro nás přijatelnější než vyřazení ze společnosti.

Ale protože naše spojení se sexuální – životní energií je větší než spojení s naším egem, nakonec naše potlačená sexuální energie vítězí. Projevuje se to tak, že na sex myslíme velmi často a energie sexuálního vzrušení nás ovládá. Své sexuální potřeby nemůžeme v takovém případě nikdy naplnit a dostaví se sexuální frustrace.

Tato forma potlačené sexuální energie v podobě nezvladatelné touhy postihuje muže i ženy stejnou měrou. Často vyúsťuje i v mnohé formy patologického chovaní, ale tím se zde zabývat nebudeme. Naše téma je „pouhá“ sexuální frustrace. Tou trpí lidé, kteří dokážou sílu své potlačené sexuální energie ovládnout.

Je mnoho mužů, kteří jsou závislí na pornografii a masturbaci. Pro muže je přijatelnější se k tomu přiznat. Ale z praxe vím, že jsou i ženy, které řeší přetlak své sexuální energie stejným způsobem. Takoví lidé jsou sice svobodnější než Ti, kteří masturbaci odmítají, ale sexuální frustrace je může tížit stejně jako ostatní.

Je možné, že naše životní – sexuální energie je tak silná, že ji potřebujeme „upouštět“, abychom nezatěžovali svého partnera. Pokud ale tímto způsobem nahrazujeme naši přirozenou sexualitu, pak je to projevem naší sexuální frustrace. Bojíme se projevit svou přirozenou sexualitu, a proto ji prožíváme pouze sami se sebou.

Dalším projevem sexuální frustrace může být promiskuita. Muži se ke své promiskuitě přiznávají s nadšením, protože to posiluje jejich pozici alfa-samce. Ženy se za svou promiskuitu stydí, protože takové chování z nich ve společnosti dělá děvku. Proto se může zdát, že více promiskuitní jsou muži.

Promiskuitní chování se ale týká obou pohlaví stejně a vychází z potřeby naplnit své sexuální potřeby. Pokud sexualita prožívaná mužem nebo ženou je naplněna pravdivou, ne-romantickou láskou, pak většina žen i mužů ztrácí o promiskuitní chování zájem. Protože láska neodmítá přirozenou sexualitu, sexuální frustrace se vytratí.

 

Sexuální frustrace – léčení 

Existuje jediná možnost jak se vyléčit ze sexuální frustrace, a tou je být sám sebou. Aby člověk mohl být sám sebou, musí se nejdříve zbavit Sexuální frustracepřevzatých myšlenek. Myšlenky jsou naučené pravdy jiných lidí – rodičů, učitelů, přátel. Mysleli to s námi jistě dobře, ale my se musíme naučit si vytvořit vlastní pravdy na základě vlastních pocitů a poznání.

Poznat kým jsme, dá velikou práci. Občas se ztrácíme v přesvědčeních, která o sobě máme. Jestliže se nám to podaří, naše práce neskončila. Druhý krok je naučit se, dát to kým jsme bez obav a obhajování svému okolí najevo. A tím třetím, nejtěžším krokem, je přijmout, že nás naše současné okolí takové jaké jsme, nepřijme.

V oblasti sexuality se běžnému smrtelníkovi zdá taková práce téměř nemožná. Naše sexualita je jedno z největších společenských tabu. Přiznat se k ní v její naprosté pravdivosti, se zdá být společenskou sebevraždou. Proto se pro nás stala sexuální frustrace stejně normální a přijatelnou jako naše neutišitelné bolesti zad.

Věřte, že až se přestaneme hrbit a ohýbat pod vlivem potlačování své sexuální, životní energie – své přirozenosti, i naše záda nás přestanou bolet a naše tělo se začne uzdravovat. Až uvěříme, že takoví jací jsme, jsme v pořádku, naše sexuální frustrace a z ní vycházející frustrace ve všech oblastech našeho života se vyléčí – zmizí.

Mým přáním je ukázat ženám, že v dnešní době už mohou být samy sebou. Ráda bych jim umožnila poznat své vlastní pravdivé pocity. S těmi se mohou potkat při masáži vaginal mapping nebo na ženském kruhu mezi ostatními ženami. Věřím, že když se ženy dokáží vyléčit ze své sexuální frustrace, mohou také uzdravit tento svět.

Napsat komentář